Slyšel jsem, že…

9. 6. 2014

… se dějí i prapodivné věci v českém sportu, věci a události, nad kterými zůstává rozum stát, které jsou nejen k pláči, ale rovněž takové, které jsou spíše k smíchu, nad kterými je třeba se s vážnou tváří kriticky zamyslet i nad kterými nezbude než se útrpně pousmát. Prý je to komedie, tragédie, detektivka i horor dohromady, divadlo i cirkus, zkrátka spektákl se vším, co k takovému spektáklu patří. A vlastně i nepatří. Slyšel jsem mnoho poznámek a připomínek, neobvyklých až fantaskních resumé, mnoho faktů, mnoho domněnek a drbů. Těžko si vybrat, když není šprochu, …

… závěr té naší nejvyšší soutěže byl takový nějaký … neobvyklý. Ne, to není to správné slovo. Neočekávatelný. Až bizarní. Že prý se o tom, kdo sestoupí a kdo nesestoupí z nejvyšší soutěže, rozhodovalo někde jinde než na sportovišti, mezi někým jiným než jen, pouze a výhradně mezi soupeřícími sportovci. Že prý mužstva, která nevyhrála hezkou řádku utkání, najednou začala vyhrávat v ten správný čas. Že prý mužstvo A neporazilo mužstvo B čtvrt století, ale najednou, právě když to bylo nejvíce zapotřebí a mužstvu A teklo do bot, zatímco mužstvu B již o nic nešlo (???), najednou že to mužstvo A vyprášilo tomu mužstvu B kožich. To vám byl výkon! No ale nakonec vše dobře dopadlo a zdá se, že všichni jsou spokojení. V nejvyšší soutěži se udržel ten, kdo se udržet měl (a chtěl), a naopak, do nižší soutěže sestoupil ten, komu bylo sestoupit dáno.

… v té naší nejvyšší soutěži de facto o nic nejde, že je vítěz znám ještě před začátkem soutěže, že to z toho důvodu není žádná soutěž a žádné vzrušení a že by takové mužstvo snad raději ani nemělo naši nejvyšší soutěž hrát. Že prý letos už pojedenácté získali titul mistra a v této sezóně dokonce ani jednou neprohráli, ale že z toho ani sami hráči neměli kdovíjakou radost a co víc a hůř, že z toho snad neměli radost ani fanoušci, neboť už si zvykli, že to jejich mužstvo prostě neustále vyhrává a že vlastně ani není důvod jakkoli fandit a jakkoliv oslavovat. Že prý plánovaná velkolepá oslava na náměstí – znáte to: pódium, hudba, slovo, přípitky, pohár atd. – neměla očekávaný ohlas a očekávanou účast, o očekávaném nadšení nemluvě. Že prý se tak nějak uzavřel kruh, neboť se stalo to, že peníze vlastně znehodnotily samy sebe, poněvadž díky velmi bohatému a velmi štědrému sponzorovi se mohlo nakoupit i mnoho drahých a tudíž i dobrých a kvalitních hráčů ze zahraničí, čímž se klub stal v českém sportovním prostředí nadprůměrným a tedy i nedostižitelným. Že prý je to sice hezké, zvlášť když je klub úspěšný na mezinárodním poli, ale pro domácí scénu je sportovně, v tom pravém slova smyslu, nevyužitelným, nemluvě o tom, že klub se stal de facto klubem zahraničním, jelikož přímých aktérů na sportovním výkonu s platným českým občanským průkazem je opravdu poskrovnu. No ale kdo chce kam, … .

… i obyčejné mezilidské vztahy, a to nejen na té profesionální úrovni, nejsou nic extra, nic, čím bychom se mohli chlubit. Že prý třeba když jednou jeden hráč chtěl odejít z jednoho klubu do druhého, z vyšší soutěže do nižší, prostě a jednoduše proto, že už nechtěl být profesionálním sportovcem, chtěl začít civilně pracovat a třeba i studovat, chtěl si začít budovat svoji budoucnost trochu jiným způsobem než profesionálním sportem a sportovat tak jen pro zábavu, tak prý jeho bývalý trenér (taktéž manažer klubu a tiskový mluvčí) ho jeho budoucímu trenérovi … řekněme nevychválil, což je s podivem, jelikož jen pár dní předtím mu telefonoval a ukecával a přesvědčoval ho, aby novou smlouvu podepsal, z čehož jaksi vyplývá, že on sám si ho … řekněme chválil. Že prý už se nemluví o tom, že po celou dobu hráčovi kariéry v tomto bývalém klubu neměl hráč nejen odpovídající podmínky pro trénink a pro působení v nejvyšší soutěži vůbec, že mu tato doba hráčsky nic nepřinesla a že ve zpětném pohledu vše vypadá na ztracený čas, ale že se dokonce neplnily, a dosud stále ještě neplní, některé finanční závazky klubu vůči hráči. Že prý celá atmosféra v klubu nemá s tím opravdu profesionálním sportem nic společného a že prý taková atmosféra není jen cosi ojedinělého. Že prý je třeba se v tomto směru ještě mnoho a mnoho učit a dlouho a dlouho vyspívat, neboť kde nic není, … .

Tak nevím.

Autor: Josef Sedlák pro Czech Sport Guru

Komentáře

Sportovci

Vít Kamenář

Hokejbal

Andrej Kováč

Cyklistika, florball

Nicole Frýbortová

Cyklistika

Videa

Letecká show v Peru

Jeden z nejlepších akrobatických letců planety Kirby Chambliss.

Djokovic vs. Sharapova

Rychlost nebo instinkt?

Krabicové šílenství

Hlavně ať jsou prázdné...